Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen
Předsedové vlád zemí Evropské unie
Vážené dámy, vážení pánové,
letos v květnu Rada Evropské unie schválila tzv. migrační pakt čili soubor právních aktů připravených Evropskou komisí, jehož cílem bylo řešení migrační krize, která v současné době postihuje Evropu. Bohužel, obsah ukazuje, že pakt má dosáhnout právě opaku. Zavádí totiž regulační paradigma, které předpokládá, že imigrace je nevyhnutelným a trvalým rysem evropských národů. Důrazně se stavíme proti takovému přístupu k otázce migrace.
Ładowanie formularza
Pakt má omezit nelegální migraci mimo jiné tím, že ji legalizujeme. Pakt se také pokouší přimět evropské národy, aby se účastnily na systému přerozdělování mezi státy stále rostoucího počtu imigrantů. Mechanismus solidarity zavedený paktem se zdá být pouhým pokusem evropských elit vyhnout se odpovědnosti za špatná rozhodnutí, která se neustále opakují od roku 2015. Ustanovení paktu ukládají jakousi sankci zemím, které se lépe staraly o svou migrační bezpečnost a vsadily na rozhodnou zahraniční politiku, a zatěžují je finančními a sociálními náklady neuváženého jednání zemí, které se nesnaží chránit proti nelegálnímu přistěhovalectví. Některé ze zemí, které mohou být donuceny mechanismem solidarity k převzetí odpovědnosti za imigranty z jiných zemí, se potýkají s migrací, kterou jiné země využívají jako hybridní zbraň. Mezi nimi Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko nebo Finsko se brání proti hybridním úrokům Ruska, které využívá masovou migraci k destabilizaci střední Evropy. Migrační pakt také popírá právo evropských národů na ochranu své národní identity a kulturní soudržnosti.
Vyzýváme Evropskou komisi a premiéry vlád členských zemí Evropské unie, aby okamžitě odstoupili od právních aktů obsažených v migračním paktu. Požadujeme, aby Evropská unie iniciovala změny mezinárodního uprchlického práva, které vyžaduje okamžitou aktualizaci. Dosavadní mezinárodní právo nepředpokládalo, že by záruky poskytnuté uprchlíkům mohly být zneužity k vytvoření „zbraně masové migrace“ a destabilizaci smluvních zemí mezinárodních smluv. Nový přístup k uprchlickému právu pomůže Evropě znovu získat bezpečnost a lépe čelit hrozbám inspirovaným nepřáteli evropských národů.
Masová migrace do Evropy
Od roku 2015 dochází k masivnímu přílivu imigrantů z Afriky a Asie do zemí Evropské unie. Miliony lidí, kteří se vydávají za uprchlíky, chtějí vstoupit do oázy prosperity a bezpečí, jak je vnímána Evropa. Lidé podněcovaní levicově liberálními politiky využívají anachronická ustanovení uprchlického práva k tomu, aby nelegálně překračovali hranice schengenského prostoru.
Tito lidé se stávají často oběťmi obchodníků s lidmi a pašeráků, kterým za jízdenku na nafukovacím člunu musí zaplatit tisíce dolarů. Migranty využívají také režimy v Bělorusku a Rusku k hybridním akcím proti zemím NATO ve střední a východní Evropě za účelem jejich destabilizace.
Evropská unie musí konečně vyřešit problém masové imigrace. Migrační pakt tyto problémy neřeší, ale pouze rozmývá odpovědnost. Donucení evropských zemí k přijetí nelegálních imigrantů z různých států nebo tyto země zavazovat k placení vysokých pokut za odmítnutí jejich přijetí je chybou, která nelegální imigraci nejen nezastaví, ale spíše ji rozšíří na celou Evropu.
1. Trasa přes západní Středomoří
2. Trasa přes centrální Středomoří
3. Trasa přes východní Středomoří
4. Balkánská trasa
5. Běloruská trasa
6. Severní trasa
Musíme chránit evropskou identitu a bezpečnost
Masová imigrace z jiných kulturních kruhů je vážnou hrozbou pro evropské země. Některé z jejích dopadů vidíme již dnes v zemích, které jako první otevřely před desítkami let své hranice ekonomické imigraci z Afriky a Asie. Avšak imigranti, kteří již deset let útočí na schengenské hranice, mohou způsobit mnohem vážnější problémy.
Plošný pokles bezpečnosti
statistiky hovoří jasně – imigranti a jejich potomci páchají trestnou činnost častěji než původní obyvatelstvo. Je to dáno mimo jiné kulturními rozdíly mezi Evropou a zbytkem světa a nelegálním postavením více než milionu cizinců, kteří nejsou v Evropě legálně zaměstnaní.
Ohrožení identity evropských národů
současná imigrace svým masovým charakterem vylučuje možnost asimilace a integrace migrantů, což je vidět v mnoha západoevropských zemích, kde národnostní menšiny vytvářejí sociální struktury oddělené od státu, a dokonce ghetta. V době demografických problémů v Evropě ohrožuje masová migrace zejména identitu a národní soudržnost evropských národů.
Podkopávání politické stability
neevropská populace stále víc získává občanská práva, a potažmo se stává subjektem, který spolurozhoduje o národní politice. Toho využívají zástupci krajní levice, kteří nabízejí imigrantům další výsady a práva a počítají tak s jejich hlasy ve volbách.
Sociální migrace
mnoho imigrantů přicházejících do Evropy nehledá práci, ale pouze sociální dávky. Bohaté evropské národy financují jejich vzdělání, zdravotní péči, pomoc při bydlení a sociální dávky. Generuje to obrovské náklady, které hradí domorodí Evropané.
Sociální náklady
náhlý nárůst nabídky na trhu práce způsobuje zpomalení růstu mezd, zejména v profesích, které nevyžadují vysokou kvalifikaci. Přijetí v krátké době několika milionů lidí narušilo systém sociální a zdravotní péče v mnoha evropských zemích.
Islámský extremismus
mezi lidmi, kteří v Evropě hledají lepší život, je mnoho členů teroristických organizací z Blízkého východu. Pronikají do evropských zemí a verbují džihádisty. Pravidelně v ulicích velkých evropských měst dochází k demonstracím radikálních uskupení, která se domáhají zavedení v hostitelských zemích práva šaría. Stále častěji dochází k útokům na křesťany.
Podepište petici za odstoupení od migračního paktu! Požadujeme zastavení nelegálního přistěhovalectví, nikoli jeho zlepšení!
Masová migrace v číslech
Rozsah migrace se v posledních letech zvyšuje. Nelegální přistěhovalci k tomu využívají uprchlické právo.
Počet žádostí o azyl podaných ve všech zemích EU v letech 2008–2023
Vlastní zpracování. Zdroj údajů: Eurostat. Čísla zaokrouhlená na nejbližších 100.
Počet skutečně vyhoštěných nelegálních imigrantů v porovnání s počtem příkazů k opuštění území EU (rok 2023)
Známý počet osob nelegálně pobývajících v EU
Příkazy k opuštění území EU
Případy skutečného opuštění EU
Vlastní zpracování. Zdroj: Institut Ordo Iuris „Migrační pakt a ochrana polských hranic v otázkách a odpovědích“
Původ imigrantů žádajících o azyl poprvé v EU v roce 2023
V roce 2023 bylo podáno v EU 1 129 800 žádostí o azyl
Až 1 049 000 pocházelo od osob, které takovou žádost podávají poprvé
Asie
Sýrie 17%
Afghánistán 10%
Pákistán 3%
Irák 2%
Afrika
Maroko 3%
Egypt 2%
Guinea 2%
Pobřeží slonoviny 2%
Somálsko 2%
Severní Amerika a Jižní Amerika
Venezuela 6%
Kolumbie 6%
Peru 2%
Evropa
Turecko 9%
Gruzie 2%
Rusko 2%
Masová imigrace je prvkem hybridní agrese
První vlna masové nelegální imigrace z roku 2015 souvisela s občanskou válkou v Sýrii. V té době dva miliony Syřanů utíkaly před občanskou válkou ve své zemi. Do jejich davu spěchajícího do Evropy se začali přidávat další občané Blízkého východu, také ze zemí, kde nebyla občanská válka. Později se k Arabům přidali také zástupci národů střední a jižní Afriky.
Když se vidělo, jak účinná k destabilizaci Evropy byla tato spontánní vlna nelegální imigrace, síly nepřátelské Evropě začaly využívat lidi hledající lepší život jako „zbraň masové migrace“. Rusko společně s Běloruskem zahájilo takové akce v roce 2021 proti Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku. Pouze v Polsku bylo v roce 2021 zaznamenáno 40 tis. nelegálních pokusů o překročení polsko-běloruské hranice. Navzdory očekáváním Kremlu tyto země však nedovolily, aby na jejich hranici vznikla humanitární krize související s masovým přílivem imigrantů, který vidíme na jihu Evropy, a pokračují utěsňování hranic tím, že zapojily armádu k zajištění nedotknutelnosti svých hranic. I když odrážejí přímé útoky na své hranice a účinně chrání schengenský prostor proti nelegální imigraci, pak podle ustanovení migračního paktu mohou být tyto země považovány za země s nižší migrační zátěží, a v následku mohou být donuceny přijímat nelegální imigranty z jižní Evropy v rámci tzv. mechanismu solidarity.
Nesouhlasím s ustanoveními migračního paktu!
Proč migrační pakt není odpovědí na problém masové migrace?
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen © Evropská unie, 2024
Výslovně zdůrazněnými cíli migračního paktu jsou „vytvoření rychlejších a plynulejších migračních procesů“ a „omezení problému nebezpečných tras a cest neudržitelné imigrace a propagace udržitelných a bezpečných legálních migračních kanálů“ a také lepší „přizpůsobení [legálních migračních kanálů – red.] potřebám pracovního trhu EU“. Proto cílem migračního paktu není přerušení nového stěhování národů z globálního jihu do Evropy, cílem paktu je zvýšení jeho výkonnosti tím, že se migrační proces dostane pod větší kontrolu.
Klíčovým nástrojem pro implementaci migračního paktu je tzv. mechanismus solidarity, který předpokládá, že země v obtížné migrační situaci mají právo požadovat od ostatních členů Evropské unie přemístění ze zemí více zatížených migrací do těch méně zatížených. Minimální počet osob, které mají být v daném roce přemístěny v celé EU, činí minimálně 30 000 imigrantů (čl. 12 odst. 2 písm. a nařízení o řízení azylu a migrace).
Dalším nástrojem má být přesun finančních prostředků do zemí s migrační krizí (ve skutečnosti jde o sankce uvalené na země, které nechtějí přijímat imigranty). Minimální hranice pro finanční pomoc v rámci EU je minimálně 600 mil. eur (čl. 12 odst. 2 písm. b nařízení o řízení azylu a migrace), přičemž Rada může stanovit vyšší částku.
Jaké kroky je třeba podniknout k zastavení masové, nekontrolované nelegální migrace do zemí Evropské unie?
Imigranti přicházející do Evropy využívají mezinárodní předpisy k získání práva na pobyt po nelegálním překročení hranic Evropské unie. Tvůrci mezinárodního uprchlického práva nepředpokládali, že nařízení, která mají v úmyslu chránit válečné nebo politické uprchlíky, mohou být zneužity k vytvoření „zbraně masové migrace“ a destabilizaci smluvních stran.
Potřebujeme nový přístup k uprchlickému právu, abychom chránili vnitřní bezpečnost EU. Proto žádáme všechny předsedy zemí Evropské unie a Evropskou komisi, aby vyšli s iniciativou změny mezinárodního práva. Zveme vás k podpoře naší petice.
